Černá vdova

Lenka Dusilová

Rec1:Ten večer splynuly dvě duše,
láska náma proletěla jako střela z kuše
a naše horký těla políbený od anděla hřála.
Já pak vstala a cítila jsem jak mi v srdci povolila skála.
A ty víš, co jsi řek? Že mě máš rád a že mě navždycky chceš!
A já jsem netušila, jak strašně mi lžeš
a myslíš na to, jak vypadneš.
Rec2:Já chtěla jsem ti říct, že tě miluju, ty hajzle!
A ty jsi zdrhnul. Tys někam utek - fakt statečnej skutek!
A mě to vzalo, snad ti to aspoň za to stálo.
Celou dlouhou noc tvoje tajemná dáma a ráno se probudím v
posteli sama! Ubrečená, ponížená a uražená žena.
R:Tak s tváří purpurovou ááá stávám se černou vdovou ááá
Rec3:Chtěla jsem tě najít a bylo to jako hledat jehlu v kupce
sena. Ale černá vdova, ta nikdy dost nemá,
dokud nevykoná to, co by vykonat měla.
A já tak chtěla! Děla hřměla v mým srdci,
v mý duši - andělé hluší. Z tvýho díla temná jáma zbyla.
R:Proč se má lásko tak bojíš ááá ukaž se, za co teda stojíš ááá
1:Překvapeně zíráš, já už jsem připravená.
Jak slzu stíráš, opravdu trapná scéna.
Že ses mi tak líbil a žes mi něco slíbil tak se shledáváme znova
2:Kyvadlo se kejvá. Lásko moje, vzmuž se!
Někdy to tak bejvá, že třeba smysl už se
nikdy nedovíš a už nikomu nepovíš, jak líbá černá vdova.
3:Kyvadlo se kejvá.
Někdy to tak bejvá.
Už nikomu nepovíš, jak líbá černá vdova.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:21:06.555+00:00
Výsledky hledání: